Tak jsem konečně dostavěl svůj obytňák, počasí se zlepšuje, a občas už to dokonce vypadá jako jaro. Práce začíná být víc a víc, a proto jsem teď rád za každý volný den. No a kam jsem tedy vyrazil tentokrát? Už je to nějaký ten pátek, kdy jsem stál na vrcholu Mount Maunganui. Došlo mi, že jsem sem vlastně nikdy nedorazil na východ slunce, a tak jsem se rozhodnul tuhle díru v mé galerii vyplnit. Budík na čtvrtou ráno, lehká kocovina, hodina cesty, snídaně za jízdy, menší výšlap a zmrzlé ruce. Tohle ráno se ale opravdu povedlo!