#zacinamzasejistazit#boruvky#stehovani#nestihacka 8. den úspěšně splněn, až na rest s pořízením fotky oběda, ale byl to takový blázinec, že jsem byla šťastná, že se řídím heslem "vždy připravena" a oběd na mě čekal od včera v krabičce v lednici a stačil jen ohřát - hned vysvětlím. Vzbudila jsem se už ve 4 hodiny a jako hlavní úkoly dne jsem považovala sběr borůvek a vystěhování kabinetu v práci (ne, nedostala jsem padáka, ale budou nám dělat nový koberec a malovat, proto muselo vše pryč a asi si umíte představit kabinet po 14 letech "obývání"). Ve 4:45 jsem už běhala s pejskama v lese a vesele sbírala borůvky. O hodinu později jsem měla plnou nádobku a spěchala připravit snídani - kefírový trhanec z proteinu a špaldové mouky politý jogurtem a posypaný tvrdě vydřenými borůvkami (samozřejmě ještě příprava kynutých lívanců pro přítele viz příspěvek níže). Sbalení svačiny sebou - kefír s malinami a borůvkami a hurá stěhovat - svačina až ve 12 a tím pádem oběd připadal na třetí odpoledne. Protože vím, že borůvky miluje i přítelova babička (která jde zítra na vyšetření kolene v narkóze) a můj táta, chtěla jsem je potěšit a vyrazila do lesa podruhé - pejskové samozřejmě se mnou. No uznávám, lehce jsem se pozapomněla, jak jsem vášnivě sbírala a pokukovala po pejskách. Najednou byly tři hodiny, budík zvonil (bohužel jsem pořád přejedená a hlad mi nic neříká - proto budíky). Rychlý návrat domů a záchranná krabička z lednice neboli oběd - pohanka s květákem, řapíkatým celerem a kuřecími prsíčky. V 18:00 jsem do sebe nasoukala tvaroh s borůvkami a vlašskými ořechy a přiznávám, že večeře bude utrpení, ale já to dám - dopíšu a ve 21:30 jdu na ní. Udělala jsem si tuňáka ve vlastní šťávě s jogurtem, knäckerbroty a salátkem. Držte mi palce, ať neprasknu. :-D