Jsou chvíle, kdy má člověk strach. Bojí se nebezpečí, bojí se i celkem banálnějších věcí, zkoušky, názoru okolí, pavouků, výšek nebo výtahů, bát se můžeme čehokoliv. Co jsem ale skutečně pochopila až teprve tady je, že svému strachu se můžeme postavit jen my sami. Nikdo nás ho za nás nezbaví. Je potřeba se mu postavit, překonat ho a ten závrečný pocit byude neskonale osvobozující. Já se tady v Tigray bála o život. Cesta byla opravdu šílená, v Evropě by něco takpvého neprošlo. Nicméně autentičnost celého místa, cesty a zážitku je velmi silná. Nikdy v životě nezapomenu, jak jsem se dostala do chrámu, lehla si na zem a se slzama v očích si prohlížela ty prastaré stropní malby.
Abuna Yemata Guh, Tigray, pohoří Gheralta, Etiopie
Hodnotenia
