Už je to rok a půl, co jsem si užíval tenhle nádherný výhled při stoupání na vrchol Roys Peak. Také je to už rok a půl, co jsem se tady snažil udělat jednu super fotku, ale jakékoliv dálkové ovládání na to bylo krátké. Zkusil jsem tedy samospoušť s tím, že se budu muset pěkně proběhnout. Na poprvé to samozřejmě nevyšlo. Na podruhé jsem ale běžel tak rychle, že jsem to skoro stihnul, a tak jsem do toho na potřetí dal úplně všechno. Běžel jsem rychlostí jako nikdy v životě. Bohužel mozek byl ale rychlejší než nohy, takže jsem zakopnul a krásně se svezl po břiše. Víte, co je na tom všem ale nejlepší? Že jsem tenkrát trefil kravské lejno. Jako by nestačilo, že byl všude sníh a bahno, ale ještě jsem v plné rychlosti dopadnul na tuhle hromádku. Všechno je ale třeba brát s humorem a teď mám alespoň tu nejlepší historku z Roys Peak. Jak by řekl Forrest Gump “Shit happens”.
Hodnotenia
