Tak a je to tady. Přesně za jeden měsíc budu přistávat v České republice. Po více než dvou letech opustím Nový Zéland a podívám se opět domů. V Kiwilandu mi nezbývá už ani jeden měsíc. Pocity jsou smíšené. Strašně to teď utíká a já si to stále neuvědomuji. Těším se domů, ale zároveň nechci ještě odletět. Jsem vděčný za tuhle skvělou zkušenost a mám obrovskou radost, ale chce se mi také brečet, když přemýšlím o tom, že už to opravdu končí. Přijde mi, že ani není možnost si to pořádně uvědomit a pravděpodobně mi všechno dojde až doma. Ale jo, už se tam fakt těším! Pojďme tedy pomalu uzavřít tuhle obrovskou kapitolu jménem Aotearoa!
Hodnotenia
