Tak jsem si vyzkoušel nový tripod, filtry a objektiv a konečně vše najednou. Úpřímě jsem si říkal, že vodopád bude asi ta nejlepší volba. Cesta naštěstí nebyla tak špatná a po delší době jsem se opět zchladil v lese, který mi vždy připomene Jurský park. Pořídit tuhle fotku ale fakt stálo za to. Že jsem se musel brodit na druhou stranu a pořezal si nohy by bylo asi ještě v pohodě. Nejhorší věc na tomhle všem byli sandflies. Tolik jsem jich na jednom místě snad ještě nikdy neviděl nebo mi to alespoň nikdy nepřišlo tak extrémní. Štípance jsem úplně na každé části těla, kterou jsem měl odkrytou. Každým jedním plácnutím jsem jich vždycky dostal alespoň tucet. Myslel jsem si, že mě tam snad sežerou zaživa. Ještě horší bylo, že mi tyhle zabijáci stále lezli po objektivitu, takže jsem nemohl dokončit fotku a musel se nechat dál a dál požírat. Nakonec jsem dokázal jednu vyfotit a tady je. Jestli mě něco na Novém Zélandu opravdu přivádí k šílenství, tak jsou to právě tyhle malé potvory!