Na Nový Zéland jsem si sebou přivezl i svůj strach z výšek. Vždycky jsem to chtěl ale hecnout a překonat se. Takže už když jsem v Česku plánoval cestu, tak jsem v tom měl jasno. V zemi, kde se uskutečnil první komerční seskok na světě jsem prostě nemohl odolat. Kdo by ale tenkrát řekl, že se na Zélandu odhodlám pro 134m vysoké, takže to největší možné bungee. Měl jsem strach, ale věřil jsem si a tak jsem to prostě jednoho večera zabookoval. Když mě ale lanovka dovezla do kabinky zavěšené nad obrovskou propastí, tak jsem si až tak jistej nebyl. Žaludek jsem měl až v krku a všude na těle jsem cítil, že jsem bílej jak stěna. Překonávat překážky mě ale vždycky bavilo a pořád jsem si opakoval, že o tom život je a proto tady sakra jsem! Pak mi ta holčina řekla, že bude počítat do tří. Úplně jsem zdřevěněl, ale věděl jsem, že pokud neskočím při tom jejím odpočtu, tak už neskončím nikdy v životě. Pak jsem jen slyšel "3, 2, 1, bungee!" a už jsem si jen užíval 8,5 vteřiny volného pádu. Uff, tohle byla vážně slušná nálož adrenalinu! Miluju to!